Pojem: tónina
Tónina bývá často zaměňována se stupnicí. Vlastně se jedná o pojmy natolik podobné, že v praxi není důvod mezi nimi rozlišovat. Rozdíl mezi tóninou a stupn
icí je ten, že tónina je pojem širší a kromě normální stupnice v sobě zahrnuje i různé módy normální stupnice (to je t
o, co zanedbávám) a sadu charakteristických akordů.
Hlavní význam pojmu tóniny spočívá v transpozici -- převádění skladby do jiné výšky. Potom se kromě tónů stupnice snadno převádějí i akordy.
Důležité pravidlo:
Každá píseň se dá hrát v jakékoliv tónině (akorát pak někdy nejde vyzpívat nebo umáčknout).
Existuje dvanáct tónin, což asi nikoho nepřekvapí. Každá tónina má svoji normální durovou stupnici a sadu charakteristických akordů. Tónina se jmenuje podle základního tónu durové stupnice. Například stupnice D dur patří do tóniny D dur.
Předznamenání
Kdo se občas potýká s notami, tak zná skupinku křížků nebo béček na začátku každého řádku. Té skupince se říká předznamenání.
Každá tónina má svoje předznamenání:
Tónina | C# dur | G# dur | D# dur | B dur | F dur | C dur | G dur | D dur | A dur | E dur | H dur | F# dur |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předznamenání | 5 b | 4 b | 3 b | 2 b | 1 b | nic | 1 # | 2 # | 3 # | 4 # | 5 # | 6 # |
Zjednodušeně řečeno předznamenání vyjadřuje, kolik se v normální stupnici používá černých klapek. (Zjednodušení je zřejmé na faktu, že F# má 6 křížků, ale černých klapek je jen pět. Vizte také, jak si některá předznamenání zapamatovat podle Tiny.)
Jakou to má logiku vysvětlím na příkladu:
- Stupnice C dur má tóny C D E F G A H
- Stupnice G dur má tóny G A H C D E F#
Je jasně vidět, že G dur má namísto tónu F tón F#. Jakoby se při přechodu z C do G tón F zvýšil na F#. Hudebníci říkají, že přibyl křížek (tj. zvýšení). Proto má tónina (= stupnice) G dur předznamenání jeden křížek. Jedeme dál:
- Stupnice G dur má tóny G A H C D E F#
- Stupnice D dur má tóny D E F# G A H C#
Nyní jakoby se zvýšilo C na C#. Proto má tónina D dur předznamenání ##, protože má F# a C#. A tak dále až do F# dur, které má šest křížků.
Podobné je to s béčky. Když snížím tón H o půltón, tak dostanu B (mírná nelogičnost daná historickým vývojem).
- Stupnice C dur má tóny C D E F G A H
- Stupnice F dur má tóny F G A B C D E
Je vidět, že H se jakoby snížilo na B. Snížení o půltón je "béčko", takže tónina F dur má předznamenání jedno b.
Hudebníci předznamenání používají hlavně k tomu, aby nemuseli psát milión křížků a béček do notového zápisu, když hrají v nějaké divoké stupnici (divoká = spousta černých klapek). Na začátku řádku proto napíší, které tóny nastálo zvyšují nebo snižují.
Jak poznat tóninu
Klasický problém: slyším hrát nějakou píseň a chci se přidat, ale nevím, v jaké je tónině. Jak potom poznat tóninu? Podle stupnice. Jsou dva způsoby:
- Na nějakém nástroji si zjistím, jaké tóny obsahuje stupnice, zejména jaké půltóny (černé klapky). Potom je spočítám a určím tak předznamenání. Vyskytuje-li se ve stupnici tón H, tak to bude křížkové předznamenání, když tam nebude tón H, tak to bude béčkové předznamenání.
- Naučit se zpaměti zpívat stupnici C D E F G A H C, třebaže relativně posunutou někam. Kdo nemá absolutní sluch, tak jí vždycky někam snadno posune podle tóniny, v jaké je zkoumaná píseň. Pak stačí zjistit si, co je ve skutečnosti ten poslední tón, protože podle něj se pak jmenuje tónina.